Opravdu chcete nahlásit tento komentář?

ano ne

Komentář byl nahlášen.

Sdílejte to!

5 / 5 14×

čas na injekci

5 / 5 14×
F1

Klíčem nemusíte odemykat jen dveře do domu, ale také dveře k vlastní osobnosti. Nevěříte? Pak vyzkoušejte tento osobnostní test. Je to jednoduché, stačí si zvolit klíč, který vás nějakým způsobem zaujal. Je lepší nad tím moc nepřemýšlet, protože potom si nebudete moc vybrat.

Když si malé dítě myslí, že jsou postavy z jeho oblíbených filmů skutečné, rodiče mu to nejprve zkusí co nejcitlivěji vysvětlit a pokud se ho to stále drží, navšítí s ním psychiatra. Jenže co se stane, když si to začne myslet dospělý? To si takhle sedíte v metru, když najednou si všimnete, že vedle vás sedí Gru z filmu Já, padouch. Nebo se koukáte na Doktora House a uvědomíte si, že Cuddyová jako by z oka vypadla Matce Gothel s filmu Na vlásku. Takže - kdo je tady blázen?

Jímá nás jisté podezření, že na tuto otázku by nedokázal odpovědět ani Albert Einstein, který se toho naštěstí nedožil, leč podobné štěstí zjevně neměl Steven Hawking. Ne, tohle není ani Hawkingovo záření, tohle se prostě nedá vysvětlit. Co se to asi děje za zavřenými dveřmi této pseudo-toalety? Že by se snad jednalo o toaletu z Černobylu? Nikdo neví. A je dost možná lepší ani nevědět.

Britská královna Alžběta Zelenoplátnová si vzala na svoje 95. narozeniny, odpočítávající pomalu, ale jistě, její poslední dny na této planetě, zelené plátno jako moderní outfit. Je zvláštní, zda tím chtěla poukázat na svoji speciální efektivnost, a nebo se jí právě snažila dosáhnout s pomocí svých fanoušků na internetu, co zrovna upirátili fotošop jen proto, aby jí mohli dát místo té vyblité barvy efektivní animaci Hvězdy smrti ze Star Wars.

Každý z nás někdy po někom toužil. Nejvíce asi na škole, možné té střední. A někdo třeba i té vysoké. Znáte to: vidíte ho, nebo ji, v tom se vám rozbuší srdce. Udeřil do vás právě blesk, protože prošel kolem. Cítíte jeho parfém, či vůni, kterou zrovna nasál ve školní jídelně. Je to prostě jedno. Vy ho nebo ji budete stejně milovat. Slepě. Platonicky. Neomezeně. Nejde o žádnou betaverzi, ani demoverzi. Jde o plnohodnotnou slepou lásku. Je jedno, jak moc kretén nebo kreténka to je. Na tom prostě nezáleží. Jediné, na čem opravdu záleží, je to, zda se na vás dnes podíval nebo podívala.

Když jste byli malí, určitě vám rodiče říkali, abyste si nečetli po tmě, že si zkazíte oči. Možná, že některé z vás napadlo, že když potom sníte mrkev, která je podle vašich rodičů zdravá na oči, tak si ten zrak zlepšíte a oba dva jevy se vynulují. Teď vás ale musíme zklamat - nejenže to takhle na světě nefunguje, ale oba dva fakty jsou ve skutečnosti mýty. A patří do široké skupiny mýtů, které nám odmala vtloukali do hlavy. Takže o čem všem že nám to rodiče, příbuzní, ba dokonce i učitelé ve škole lhali?

Studentský život je prý bezstarostný. Z určitého úhlu pohledu ano.  A z jinéh zase vůbec ne. Za nás bychom rádi řekl, že pokud bychom měli možnost vrátit se do dob, kdy jsme stáli jako na popravě před tabulí, a čekali, jakými kulkami na nás bude střílet místní obávaný šerif - učitel, raději bychom si stoupnuli do fronty na pracovním úřadě a doufali, že se na nás usměje nějaký ten bezdomovec v okolí. Ano, v tomto krásném výčtu životních momentů z lavic středoškolských, ba i z kolejí vysokoškolských, uvidíte jasně a jednoznačně, že život studenta není žádný med. Ani slivovice.